Já, šiška

Cíl hry

Co nejpřesněji napodobit pohyb šišky.

Varianty hry

Mladší hráči (cca 5–11 let)

• hra na pozornost a představivost

• bez reflexe

Starší hráči

• postupné zvyšování náročnosti

• hra zakončená reflexí

Pro mladší – popis hry

Každý z hráčů si najde svoji šišku a položí ji do vodorovné řady. Hráči se postaví naproti svým šiškám.

Koordinátor hry bude se šiškami hýbat – přemisťovat je, zvedat a pokládat je, naklánět s nimi či je otáčet. Se šiškami záměrně hýbeme tak, aby byl pohyb proveditelný.

Můžeme hrát i na více kol a v dalším kole může být koordinátorem někdo z dětí.

Pro starší – popis hry

Každý z hráčů si najde svou šišku a položí ji do vodorovné řady. Hráči se postaví naproti svým šiškám.

Koordinátor hry se šiškami pohybuje – přemisťuje je, zvedá, pokládá, naklání nebo otáčí. Ostatní hráči se snaží pohyb co nejpřesněji napodobit.

Postupně zvyšujeme náročnost pohybu, a to až tak, aby se stal velmi obtížně proveditelným nebo neproveditelným. Pro zesílení efektu můžeme i upozornit na to, že pohyb nebyl proveden podle naší představy, a to třeba jen neverbálně.

Hru je třeba doplnit reflexí.

Herní princip: Hráč prožije uvědomění, že všechna očekávání nemusí být naplnitelná.

Reflexe

Rozdělení skupiny: celá skupina
Čas: 10–30 minut
Místo: kdekoliv
Pomůcky: šiška ze hry

1. fáze Herní zkušenost

Odehrání hry Já, šiška nebo jiné hry založené na herním principu:

Hráč prožije uvědomění, že všechna očekávání nemusí být naplnitelná.

Po hře nezapomeňte říct, že vystupujete z role koordinátora.

2. fáze Odfiltrování emocí

Každý hráč si vezme svoji šišku zpět, protože jeho tělo už teď bude zase ovládat on sám.

Pomocí nějaké pózy, postoje, výrazu obličeje popíše, jak se teď cítí. Každý, kdo chce, může libovolně své vyjádření doplnit komentářem.

3. fáze Ohlédnutí za hrou

Požádejte hráče, aby popsali, jak hra probíhala.

Mluvte o tom:

• co se ve hře dělo,

• jakou roli měl koordinátor,

• co bylo úkolem ostatních hráčů.

Pozor: reflexe ≠ zpětná vazba

Co do ohlédnutí nepatří:

• věty typu „líbilo / nelíbilo se mi…“

• „hra mě bavila / nebavila…“

4. fáze Pojmenování prožitku

Hráči pojmenovali prožitek už při ohlédnutí:
Pokud hráči už při ohlédnutí zmíní, že některé úkoly nebylo možné splnit, vraťte se k tomu a zeptejte se, kolik z nich mělo podobný pocit.

Hráči prožitek nepojmenovali:
Pokud se toto téma při ohlédnutí neobjevilo, zeptejte se hráčů, zda pro ně bylo možné splnit všechny úkoly a jak to vnímali.

Hráči prožitek neprožili:
Pokud hráči odpoví, že pro ně byly všechny úkoly v pořádku a proveditelné, není vhodné v reflexi pokračovat dál. Herní prožitek v tomto případě nevznikl.

5. fáze Transfer zkušenosti

Pokud se během hry objevil pocit, že nebylo možné splnit všechna očekávání, otevřete toto téma i mimo hru.

Můžete se ptát například:

• Stává se vám to i v běžném životě?

• Jaké to je, když se snažíte splnit očekávání druhých?

• Co vám v takových situacích pomáhá?

Pojmenujte společně:

• že některá očekávání mohou být nereálná,

• a že jejich nesplnění neznamená selhání.